Každý rok se objevují nové technologie, které lidem usnadňují a napínají život, a každý rok vybírají redaktoři a autoři oblíbeného webu MIT Technology Review to nejlepší z nejlepších z těchto technologií.
V roce 2020 tedy zveřejnili svůj každoroční seznam 10 průlomových technologií, které změní svět. A my vám to představujeme.
10. Studium klimatických změn
Až do začátku tohoto desetiletí se vědci zdráhali dělat paralely mezi extrémními jevy počasí, jako jsou hurikány a bouře, a změnou klimatu.
Množství údajů nashromážděných za posledních několik let nám však umožňuje s jistotou říci, že změna klimatu téměř jistě hrála roli ve výskytu nepříznivých povětrnostních jevů. Studiem tohoto vztahu bude možné vytvářet simulace a předem se připravit na rizika (povodně, tropické bouře atd.) s rostoucím globálním oteplováním.
Jedna z nejpřevratnějších technologií roku 2020 nám také pomůže pochopit, jak přepracovat naše města a infrastrukturu pro svět se změněným klimatem.
9. Léky proti stárnutí
Být navždy mladý a zdravý je stále nereálným snem lidstva. Už se ale testují první senolytické léky, které pomáhají předcházet různým neduhům tím, že zpomalují přirozený proces stárnutí. Odstraňují zestárlé (senescentní) buňky, které se s věkem hromadí. Takové buňky se nemnoží ani neodumírají, ale mohou degenerovat na maligní nebo vyprovokovat zánět, který potlačuje normální mechanismy opravy buněk a otravuje mikroprostředí tkání a celého těla.
V červnu 2019 se objevily zprávy o prvních pozitivních výsledcích užívání senolytik u pacientů s artrózou kolenního kloubu. A podobné léky se již vyvíjejí pro léčbu onemocnění očí a plic souvisejících s věkem.
8. Diferenciální soukromí
Jak shromažďujete statistické údaje o milionech Američanů a zároveň uchováváte jejich identitu v tajnosti? Podle zákona musí americký úřad pro sčítání lidu zajistit, aby identita občanů nebyla kompromitována. Aby toho bylo dosaženo, je ke statistickým údajům přidán „šum“. Můžete například udělat některé lidi mladšími, jinými staršími, černoši zběleli nebo naopak.
A diferenciální soukromí je matematická technika, díky které je tento proces řiditelný měřením toho, o kolik soukromí se zvýší, když se k datům přidá šum. Tuto metodu již Apple a Facebook používají ke sběru agregovaných dat bez identifikace jednotlivých uživatelů.
7. Miniaturní umělá inteligence
Ve snaze vytvořit výkonnou umělou inteligenci používají výzkumníci stále větší množství dat a spoléhají na centralizované cloudové služby.
Jak ale nacpat obrovské množství dat do miniaturní umělé inteligence? S pomocí nových algoritmů, které komprimují stávající algoritmy hlubokého učení, aniž by ztratily všechny jejich schopnosti. Právě tyto algoritmy jsou implementovány v nové generaci specializovaných čipů AI, které budou použity v našich smartphonech a dalších gadgetech.
Nejjednodušším příkladem je „chytrý asistent“ od Googlu. Loni v květnu společnost oznámila, že její mobilní Google Assistant může nyní fungovat bez odesílání požadavků na vzdálený server. V iOS 13 pro chytré telefony Apple funguje rozpoznávání řeči Siri a klávesnice QuickType lokálně. Schopnosti miniaturní umělé inteligence převzaly také IBM a Amazon.
V budoucnu tedy může být AI používaná v mobilním telefonu chytřejší než někteří uživatelé.
6. Kvantová nadřazenost
Kvantové počítače teoreticky dokážou rychle vyřešit problémy, jejichž vyřešení by trvalo supervýkonným moderním počítačům staletí, ne-li tisíciletí. Například napodobování přesného chování molekul při vytváření nových léků a materiálů.
Loni v říjnu Google prokázal „kvantovou nadřazenost“. 53-qubitový počítač, stavební kámen kvantového počítání, provedl výpočet za tři minuty, což by podle Googlu zabralo největšímu superpočítači na světě 10 000 let (1,5 miliardkrát déle než kvantový počítač).
Stále se však jedná o demo verzi a společnost musí vytvořit počítač schopný provádět užitečné úkoly. A to je nesmírně obtížný úkol: čím více qubitů, tím obtížnější je udržet jejich křehký kvantový stav.
5. Satelitní megakomplexy
Schopnost postavit, vypustit a provozovat desítky tisíc satelitů na oběžné dráze už není fantazie, ale realita. Jen podle projektu SpaceX se plánuje vyslat na oběžnou dráhu 4,5krát více satelitů za jednu dekádu než za celou dobu „satelitu“.
To podpoří šíření internetu a zlepší komunikaci na Zemi. Takový technologický průlom má však i stinnou stránku. Někteří badatelé se obávají, že tyto objekty naruší astronomický výzkum. Jediné, co je horší, je vyhlídka na srážku satelitů, která by vytvořila velké množství vesmírného odpadu.
4. Molekuly detekované AI
Je nepravděpodobné, že budete schopni ručně spočítat molekuly, které by mohly potenciálně vést k vytvoření cenných léků. Jejich počet podle výzkumníků dosahuje 10 až 60. mocniny. To je více, než kolik je atomů ve sluneční soustavě.
A díky umělé inteligenci (AI) mohou vědci získat obrovské databáze existujících molekul a jejich vlastností. Díky tomu bude možné rychleji a levněji vytvářet nové léky.
3. Elektronické peníze
Elektronické peníze jako WebMoney v Rusku nikoho nepřekvapí. A co zavedení jednotné digitální měny v celé zemi? Tuto technologii lze skutečně nazvat zajímavou a průlomovou.
Loni v červnu Facebook představil „globální digitální měnu“ s názvem Libra. Nápad nebyl schválen a projekt může být odložen.
Několik dní po oznámení Facebooku však úředník z Čínské lidové banky navrhl vznik čínské digitální měny.
Nyní se Čína připravuje na to, aby se stala první globální ekonomikou, která vydá digitální verzi svých peněz, které budou použity jako náhrada za hotovost.
2. Personalizované lékařské služby
Některé z nejstrašnějších nemocí, které lidstvo zná, jsou tak vzácné, že se vyskytují jednou z deseti tisíckrát nebo ještě méně často. A stává se, že na vzácnou nemoc neexistuje lék.
Tato smutná situace se ale možná mění díky novým třídám léků, které lze přizpůsobit genům člověka. Pokud je toto extrémně vzácné onemocnění způsobeno specifickou chybou DNA, pak moderní věda dává pacientovi alespoň šanci na nápravu.
Nové léky by mohly fungovat jako jakýsi molekulární mazač, který vymaže nebo opraví chybné genetické informace. Příklad takového personalizovaného léku již existuje, lékaři jej vytvořili pro holčičku Milu Makovets, která trpí Bettenovou chorobou způsobenou unikátní mutací genu MFSD8. Léčba Milasen Milu úplně nevyléčila, ale stabilizovala její stav.
Jediný problém je, kdo takové léky zaplatí, když pomohou jednomu člověku, když pro farmaceutické firmy je mnohem výhodnější vyrábět široce potřebná léčiva.
1. Internet chráněný před hackery
Kvantové technologie pomohou vytvořit síť, kterou nelze hacknout. Přesně to je úkol, který řeší tým z Delft University of Technology v Nizozemsku. Buduje síť spojující čtyři města v Nizozemsku a k přenosu informací využívá výhradně kvantové metody.
Technologie je založena na kvantovém chování atomových částic – tzv. „kvantovém propletení“. Hlavním problémem při vytváření sítě je to, že propletené částice je obtížné vytvořit a ještě obtížnější je přenášet na velké vzdálenosti. Vědcům z Delftské univerzity se zatím podařilo odeslat data přes 1,5 km a jsou si jisti, že dokážou vytvořit kvantové spojení mezi Delftem a Haagem kolem konce tohoto roku.
Оставить Комментарий