Statistiky obav z Rusů se každoročně mění pod vlivem domácích i zahraničních politických, ekonomických a sociálních faktorů. A Public Relations Development Company (CROS) studuje nejoblíbenější zprávy a témata na sociálních sítích a jejich korelaci. Shromažďuje tedy nejoblíbenější obavy Rusů a spojuje je do „Národního indexu úzkosti“.
10. Vodní živel
První na seznamu největších obav Rusů jsou povodně. Podle statistik ztrácí Rusko každý rok kvůli záplavám 40 až 70 miliard rublů, nemluvě o lidských životech. V oblastech ohrožených záplavami nyní žije asi 12 milionů lidí.
Největší strach z povodní mají lidé v Moskvě, v Moskevské oblasti, na území Krasnojarsku a Altaj. Ta je jednou z nejnebezpečnějších záplavových oblastí v Rusku. Před pěti lety zažil Altaj jednu z nejhorších povodní, jaké nebyly za půl století vidět. A jen o tři roky později, v roce 2018, přišla povodeň znovu. V loňském roce se předešlo ztrátám – majetkovým i lidským. Co se v tom stane?
9. Hladová zvířata
Zdá se ale, že tento hororový příběh vyšel přímo ze stránek učebnice dějepisu nebo hororového filmu. Pro obyvatele malých vesnic v některých regionech Ruska je to však strašně reálné. V letošním roce se počet vlků zvýšil o 20%, nemají co žrát, a tak vyrážejí do lidských obydlí. Lidé zatím nebyli napadeni, ale domácí psi byli uneseni a sežráni.
Soudě podle místního tisku na šedých predátorů nejvíce trpí obyvatelé regionu Korkeros v republice Komi, kde se čtyřnozí predátoři bez obav procházejí ulicemi za bílého dne. Invaze zvířat se obávají také v Archangelské oblasti, Permské oblasti a... najednou i v Moskvě. Obyvatelé nejlidnatějšího města Ruska se zřejmě vážně bojí, že se na prahu jejich útulného bytu ve výšce desátého patra náhle objeví lesní predátor.
8. Vojenské konflikty s Ukrajinou
Nikdo nechce válku, zejména obyvatelé Donbasu a blízkých ruských území. Podle posledních údajů ukrajinská vláda přesouvá na hranice s povstaleckými územími velké množství techniky a lidí.
Zesílila i dělostřelecká palba; Soudě podle tempa konfliktu hrozí, že se válka vrátí do intenzity let 2014–2015. A Vladimir Žirinovskij tvrdí (ale své zdroje nezveřejňuje), že se ukrajinská vláda chystá v významný den pro naši zemi – 22. června – zahájit rozsáhlou ofenzívu.
7. Nucené očkování a Covid pasy
Strach z pasů Covid je dvojí. Někteří Rusové se bojí, že budou nuceni se nechat očkovat a dostanou speciální pasy, bez kterých se nebude moc dobře žít. Neočkovaní budou podle kuloárů omezeni v pohybu, práci a službách.
Olej do pece strachu lidí přilévají výroky některých politiků, kteří hlasují pro tvrdší režim. A přestože pasy na oficiální úrovni zatím nikdo nezavede, pořád je to nějak děsivé.
Druhým důvodem je, že pokud se nikdo nechystá pasy v Rusku zavést, tak Evropská unie vážně diskutuje o jejich přijetí. Možná z tohoto důvodu se Rusové nebudou moci zúčastnit festivalů v Barceloně nebo se cákat ve Středozemním moři – bez pasu je dovnitř nepustí.
6. Nové kmeny koronaviru
Každých šest měsíců představuje Covid-19 nové nepříjemné překvapení – čerstvý kmen, který by podle odborníků mohl být potenciálně ještě nebezpečnější než ten starý.
V prosinci 2020 oznámil anglický premiér nový, ještě nakažlivější kmen, který vyvolal další zpřísnění karantény. A řada zemí ve strachu, že se na ně nová infekce rozšíří, uzavřela své hranice s Anglií. Nyní se šušká o dalším „nováčku“, tentokrát z Brazílie. Obyvatelé obou hlavních měst a také Krasnodarského území se nejvíce bojí nových odrůd viru.
5. Fobie z revolucí a společenských otřesů, které způsobují
Jak říkají sociologové, Rusové mají jeden věčný strach – strach ze ztráty státnosti, řádu a struktury. Za posledních zhruba sto let musel ruský lid vydržet dvě revoluce a jeden kolaps země, nemluvě o dvou světových válkách.
Není divu, že strach z nové vlny chaosu je v lidech hluboce zakořeněn. Ale nejde jen o strach z „barevné revoluce“. Lidé se bojí, že se bezpečnostní složky nechají příliš strhnout „tvrdými opatřeními“ a začnou „bít své vlastní, aby se ostatní báli“.
Optimismu nepřidá ani fakt, že protestní síly začaly do svých řad aktivně zapojovat nezletilé. Rodiče nejsou ani zdaleka potěšeni vyhlídkou, že své milované dítě použijí jako potravu pro děla v politických hrách. Největší strach z politické nestability mají Moskva a Petrohrad a také Novgorodská oblast, Přímořské a Chabarovské území.
4. Zhoršení rusko-amerických vztahů
Nástup Johna Bidena k moci ve Spojených státech neslibuje pro Rusko nic dobrého, někteří Rusové jsou si jisti (většina z nich žije ve dvou hlavních městech, v Moskevské a Kalugské oblasti a také v Sevastopolu).
Badenovy předvolební sliby obsahovaly také klauzuli o potrestání zlých ruských hackerů, kteří údajně zvolili Trumpa prezidentem proti vůli amerického lidu (nebo alespoň jeho osvícené části). Američané navíc nedávné zdravotní problémy Navalného připisovali Moskvě, která údajně proti opozičníkovi použila chemické zbraně.
Mezi možné sankce by mohl patřit zákaz pohybu některých provládních ruských oligarchů do zahraničí, vyřazení Ruska ze SWIFTu a také možné problémy s veřejným dluhem naší země.
3. Tlak státu na sociálních sítích
Strach mezi uživateli vyvolalo tvrzení Roskomnadzoru zablokovat Twitter v Rusku, pokud zahraniční sociální síť odmítne vyhovět požadavkům ruské organizace. Vzestupy a pády s Telegramem jsou stále čerstvé v mé paměti, když se Roskomnadzor dostal pod kosu mnoha neškodných služeb. Je děsivé si představit, kolik internetových zdrojů utrpí, pokud se dozorci ruské části globální sítě rozhodnou zablokovat Twitter.
Objevují se také zvěsti, že se úřady neomezí pouze na Twitter: YouTube, Facebook a možná i další služby budou trpět. Navíc politici plní vlasteneckého zápalu pronesli projevy, že substituce dovozu by se měla rozvíjet nejen v zemědělství a průmyslu, ale také na internetu – vytvářením nových ruských služeb. A v historii existují precedenty pro blokování, například „Velký čínský firewall“, který omezuje přístup obyvatel Nebeské říše na World Wide Web.
Obyvatelé Moskvy, Petrohradu a Novgorodské oblasti se nejvíce obávají omezení přístupu na World Wide Web.
2. Rostoucí ceny potravin
Mezi 3 nejsilnější obavy v Rusku patří strach z hladovění kvůli prudkému nárůstu cen potravin. Nejvíce to znepokojuje obyvatele autonomního okruhu Jamalo-Něněc a Chanty-Mansi na Krasnojarském území a také obyvatele Moskvy a kulturní metropole Petrohradu. Podle Rosstatu začátek roku neinspiruje optimismus:
- za tři měsíce ceny vzrostly o 8,21 TP3T.
- Podle odborníků nejvíce zdražila zelenina – nyní si za čerstvé rajče připlatíte o 17,5% než loni.
- Vejce zdražila o 15,21 TP3T a konzumace sladkého čaje bude stát o 13,71 TP3T více než v prosinci 2020.
- Cena kuřecího masa pomalu, ale nezadržitelně stoupá, a to i přes dohodu velkých ruských drůbežářských společností o nezdražování některých svých produktů.
- Šampionem v růstu cen byly ale brambory - jejich náklady vzrostly o 58%.
Jak se očekávalo, ceny moučných výrobků, ovoce, džusů, obilí - obecně za všechno, snad kromě soli a konzumního mléka. Kvůli záhadnému vtipu o cenách se jejich cena téměř nezměnila.
1. Akce policejních a soudních orgánů (v souvislosti s protesty)
Moskva, Petrohrad a Novgorodská oblast se bojí nejen omezení internetu, pasů Covid a revolucí, ale také bezpečnostních složek a soudů.
Důvodem strachu úřadů není jen věznění Navalného a s ním spojené napětí ve společnosti. V různých regionech Ruska vyvolala řada akcí policie a soudů mezi Rusy nedůvěru. Jedním z nejznámějších příkladů je článek v Novaja Gazeta o mučení a popravách v Čečensku. A nejméně se obávají postupu úřadů v Omské oblasti; buď nečtou tisk, nebo mají ke své policii velký respekt.
Оставить Комментарий